Co je nového

Dne 1. července 2024 nabyl účinnosti zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním. Tento zákon zavádí nový institut hromadných žalob a hromadného řízení, který umožňuje řešení sporů mezi více osobami, zejména mezi spotřebiteli a podnikateli, v rámci jediného civilního procesu.

Tento nový institut představuje zvláštní typ řízení, které umožní efektivní hromadné vymáhání práv spotřebitelů, kteří často nemají prostředky k individuálnímu soudnímu vymáhání. Tímto způsobem dojde k navýšení celkové hodnoty žalovaného plnění, což povede k tomu, že spotřebitelé, kteří by za běžných okolností své nároky sami neuplatnili, budou motivováni se připojit k hromadnému řízení a hájit svá práva. Stanou se tak součástí větší skupiny s výraznějším právním postavením.

Podle zákona se pod pojmem spotřebitel rozumí nejen fyzická osoba, ale také podnikatel, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahují 50 mil. Kč.

Specifikem hromadného řízení je to, že zákon stanovuje místní příslušnost Městskému soudu v Praze, čímž se předchází případným sporům o místní příslušnost. Dále jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný, kdy však za žalobce není považován každý poškozený spotřebitel, nýbrž pouze zvláště určená právnická osoba - kvalifikovaná nezisková organizace, která v řízení jedná jménem spotřebitelů. Tato právnická osoba musí být v řízení vždy zastoupena advokátem.

Byť samotní členové skupiny nejsou účastníky řízení, zákon jim dává určitá procesní práva, jako je právo na informace o průběhu řízení, nahlížet do spisu, vyjádřit se k předmětu nebo průběhu řízení či k odvolání, nebo podávat námitky proti návrhu smíru, návrhu na změnu hromadné žaloby nebo návrhu na její zpětvzetí.

Hromadné řízení je založeno na principu tzv. opt-in, což znamená, že osoby, které chtějí uplatnit své nároky, se musí aktivně přihlásit. Přihlášení probíhá prostřednictvím standardizovaného formuláře, který je nutné vyplnit a následně odeslat žalobci. Pro zahájení hromadného řízení je potřeba, aby se přihlásilo alespoň 10 poškozených spotřebitelů. Pokud počet členů skupiny nedosáhne nebo klesne pod tuto hranici, soud řízení zastaví.

Zákon kromě procesních postupů zavádí také nový veřejný seznam, tzv. rejstřík hromadných řízení. Tento rejstřík obsahuje chronologický přehled hromadných řízení, ve kterých bylo rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby. Rejstřík hromadných řízení bude zahrnovat informace o jednotlivých případech, jako jsou spisová značka, označení soudu, identifikace účastníků a předmět řízení, a rovněž bude obsahovat rozhodnutí ve věci samé. Hromadné řízení je považováno za zahájené dnem, kdy je v tomto rejstříku zveřejněno pravomocné usnesení o přípustnosti hromadné žaloby.

Potřebujete se pomoci zorientovat v právní úpravě hromadných žalob nebo se chcete do hromadného řízení přihlásit? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Dne 23.7.2024 podepsal prezident republiky novelu insolvenčního zákona, která přinese do právního řádu a zejména institutu oddlužení řadu významných změn. Dlužníkům má novela zajistit rychlejší návrat do běžného života bez zadlužení, věřitelům pak má garantovat vyšší míru kontroly nad plněním dlužníků, a tím i vyšší míru splacení pohledávek.

Níže uvádíme přehled některých z nejdůležitějších změn, které novelizace přinese:

Standardní doba oddlužení se zkracuje z 5 let na 3 roky.
Mění se zákonná domněnka splnění oddlužení. Obecná míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši 30 % se ruší a nahrazuje se individuálně stanovenou mírou uspokojení pohledávek, která zohledňuje schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka.
Dochází ke snížení povinné minimální splátky v oddlužení, neboť již nebude zahrnovat odměnu za přezkum pohledávek.
Doba, ve které není možný přístup k opakovanému oddlužení, se prodlužuje z 10 na 12 let.
Při opakovaném oddlužení bude doba trvání oddlužení automaticky stanovena na 5 let.
Rozšiřují se důvody pro zrušení schváleného oddlužení.
Namísto zrušení oddlužení bude mít soud možnost při porušování povinností dlužníkem prodloužit dobu splácení až o dvanáct měsíců.
Zavádí se možnost opakovaného přerušení oddlužení z rozhodnutí soudu až na dobu v celkové délce 1 roku.
Dlužník bude moci dobrovolně splácet věřitelům i z nezabavitelné částky nebo z jiných příjmů, které nelze postihnout exekucí či výkonem rozhodnutí.
Doba pro vyškrtnutí dlužníka z insolvenčního rejstříku se zkracuje z 5 let na 3 roky od skončení insolvenčního řízení.
Zaměstnavatel a poskytovatelé úvěrů budou povinni poskytovat součinnost insolvenčnímu správci ohledně předkládání potřebných dokumentů, zejména souvisejících s příjmy dlužníka.

Novela insolvenčního zákona bude účinná zřejmě od 1.10.2024.

Potřebujete pomoci s přípravou návrhu na povolení oddlužení? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Členové statutárního orgánu, který jedná za právnickou osobu, disponují generálním zástupčím oprávněním, tzn. mohou právnickou osobu zastupovat ve všech záležitostech, i v těch, které se netýkají jejího předmětu podnikání. V procesu likvidace, ve kterém dochází k vypořádání majetkových poměrů zrušené právnické osoby před jejím zánikem, nabývá působnost statutárního orgánu likvidátor. Jeho činnost ale dle zákona směřuje pouze k naplnění účelu likvidace, tj. k vypořádání majetku, uhrazení dluhů a nakládání s čistým majetkovým zůstatkem.

Otázka dopadu likvidace na právní osobnost a zástupčí oprávnění likvidátora byla v minulosti předmětem sporů v rámci odborné veřejnosti. Někteří autoři zastávali názor, že likvidace omezuje právní osobnost na nezbytnou míru pro dokončení likvidace, jiní se domnívali, že se omezuje zástupčí oprávnění likvidátora. Třetí část autorů dovozovala, že zákonná podmínka sledování účelu likvidace je pouze vnitřním omezením likvidátora a společnosti, přičemž navenek se právní osobnost společnosti ani rozsah zástupčího oprávnění likvidátora nemění.

K posledně uvedenému závěru se přiklonil i Nejvyšší soud v rozsudku z prosince 2023, sp. zn. 27 ICdo 65/2023. Nejvyšší soud konstatoval, že jak závěr o omezení právní osobnosti právnické osoby v likvidaci, tak závěr o omezení zástupčího oprávnění likvidátora, by ve svých důsledcích znamenaly zásadní zásah do právní sféry právnické osoby v likvidaci i do postavení třetích osob. Vstup právnické osoby do likvidace nezpůsobuje zánik její právní osobnosti. Likvidátor, který nabývá působnost statutárního orgánu po vstupu právnické osoby do likvidace, disponuje generálním zástupčím oprávněním. To znamená, že je oprávněn jednat za právnickou osobu ve všech záležitostech, i v těch, které nesouvisejí s likvidací. Povinnost směřovat svou činností k naplnění účelu likvidace představuje toliko konkretizaci obecné povinnosti likvidátora jednat s péčí řádného hospodáře. Poruší-li likvidátor povinnost jednat s péčí řádného hospodáře tím, že jeho činnost nesměřuje k naplnění účelu likvidace, ale k pokračování v činnosti právnické osoby, odpovídá za škodu tím způsobenou právnické osobě.

Potřebujete pomoci s likvidací právnické osoby? Neváhejte se na nás obrátit!

Od 1 července 2024 se pro cizince ze zemí mimo EU chystají v oblasti zaměstnávání v Česku pozitivní změny. Novela zákona o zaměstnanosti zjednoduší procesy jejich náboru a administrativy s tím spojené.

Změny v testu trhu práce
Zaměstnavatelé, kteří plánují zaměstnat cizince na pracovní místo, které není přístupné pro občany České republiky na trhu práce, jsou povinni nejprve nahlásit toto volné pracovní místo příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR. Tímto krokem se zahajuje standardní proces nazývaný test trhu práce, který má za cíl ověřit, zda není možné dané pracovní místo obsadit občanem ČR, EU nebo cizincem ze země mimo EU, který má právo pracovat na českém trhu. Test trvá obvykle 10 až 30 dnů a během něj nemohou na dané pracovní místo konkurovat uchazeči, kteří nemají volný přístup na trh práce.

V loňském roce byl tento test zrušen pro pozice, které jsou určeny pro držitele modré karty, tedy pro cizince s vysokou kvalifikací. U pracovních pozic určených pro držitele zaměstnaneckých karet úřady práce získaly pravomoc zkrátit tento test na minimální dobu 10 dnů s ohledem na aktuální situaci na trhu práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí reaguje na současnou situaci tím, že dále upravuje pravidla pro test trhu práce a proces oznámení volných pracovních míst. Od letošního července bude možné, v závislosti na aktuální situaci na trhu práce, upustit od testu trhu práce i pro pracovní pozice, které jsou obsazitelné držiteli zaměstnaneckých karet.

Rozšíření volného přístupu na trh práce
Významná změna se projeví v rozšíření výjimek z požadavku na zaměstnanecké povolení nebo příslušného pobytového oprávnění. Tyto výjimky jsou uvedeny v zákoně o zaměstnanosti a nově zahrnují kategorii státních příslušníků zemí, jejichž seznam bude určen vládou prostřednictvím nařízení. Tímto způsobem bude vybraným státním příslušníkům umožněn bezproblémový vstup na trh práce. Pravidla týkající se jejich zaměstnání tak budou zásadně podobná těm platným pro občany EU.

Změna v evidenci volných pracovních míst
Úřad práce bude nově odstraňovat nepřímo obsazené pracovní pozice po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy mu byly oznámeny. Výjimkou budou případy, u kterých v dané chvíli probíhá proces udělování pobytového oprávnění. Dále bude úřad mít oprávnění odstranit z evidence pracovní místa, na jejichž obsazení zaměstnavatel neposkytne úřadu potřebnou spolupráci.

Potřebujete poradit v oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit!

Od 1. ledna 2024 vstoupila v platnost novela silničního zákona, která přinela řadu významných změn v oblasti silničního provozu. Tyto změny mají dle Ministerstva dopravy za cíl zvýšit bezpečnost na českých silnicích, zefektivnit provoz a zároveň zpřísnit sankce za nejzávažnější dopravní přestupky. Se začátkem ledna rovněž řidičům odpadla povinnost vozit u sebe zelenou kartu a řidičský průkaz. Fakticky také není nutné u sebe mít občanku. Všechny tyto doklady si policie umí najít online v registru.

Odebrání řidičského oprávnění:
Mezi klíčové novinky patří zavedení pravidel "2 krát a dost" pro nejzávažnější přestupky a "3 krát a dost" pro středně závažné přestupky. Tento princip znamená, že pokud řidič dvakrát během tří let spáchá některý z nejzávažnějších přestupků, bude mu odebráno řidičské oprávnění. Tyto nejzávažnější přestupky zahrnují např. jízdu pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, způsobení dopravní nehody s ublížením na zdraví či překročení povolené rychlosti o více než 40 km/h. Obdobné pravidlo platí i pro tzv. středně závažné přestupky, kam spadá např. překročení povolené rychlosti o více než 20 km/h, nezastavení na stopce či nedání přednosti v jízdě.

Zjednodušení bodového systému:
Novela zákona přináší zjednodušení bodového hodnocení. Počet skupin trestných bodů se redukuje z pěti na tři kategorie:
- 2 body: Za méně závažné přestupky, jako je překročení rychlosti o méně než 10 km/h.
- 4 body: Za středně závažné přestupky, jako je překročení rychlosti o 20 km/h v obci (30 km/h mimo obec), opuštění místa nehody, neprodlené nezastavení vozidla, neoznámení Policii ČR o nehodě, neprokázání totožnosti.
- 6 bodů: Za nejzávažnější přestupky, jako je jízda pod vlivem alkoholu/návykové látky (nad 0,3 ‰), stav vylučující způsobilost k řízení, odmítnutí testu na alkohol/návykové látky, vjíždění na železniční přejezd přes zákaz, otáčení/couvání/jízda v protisměru na dálnici, porušení zákazu předjíždění, "jízda na červenou", překročení rychlosti o 40 km/h v obci (50 km/h mimo obec), ohrožení chodce, dopravní nehoda s ublížením na zdraví.

Řidič přijde o řidičský průkaz po nasbírání 12 bodů. Pokud řidič dvakrát spáchá přestupek za 6 bodů nebo třikrát za 4 body, také přijde o řidičský průkaz.

Řízení od 17 let:
Nově bude možnost získat řidičský průkaz skupiny B od 17 let v režimu L17. Kurz autoškoly může adept začít v 15,5 letech. Žadatel musí absolvovat standardní výcvik v autoškole a úspěšně složit závěrečné zkoušky.
Mladý řidič do 18 let smí řídit pouze pod dohledem zkušeného řidiče (mentora). Mentor musí splňovat kvalifikační předpoklady, sedět na místě spolujezdce a nesmí být pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. Režim L17 je zaznamenán v Evidenční kartě řidiče mladého řidiče i mentora. Mentor musí mít řidičské oprávnění skupiny B minimálně 10 let, nesmí mít zákaz řízení a žádný záznam v bodovém systému. Mladý řidič může mít až 4 mentory. Pokud začínající řidič v režimu L17 spáchá závažný přestupek, musí absolvovat vzdělávací kurzy.

Potřebujete-li právní pomoc v přestupkovém řízení, neváhejte se na nás obrátit!

Tzv. konsolidační balíček účinný od 1.1.2024 mimo jiné významně novelizoval zákon o dani z nemovitých věcí. Mimo celkové zvýšení sazeb o zhruba 80% se změny týkají i technické a procesní stránky výpočtu daní a jejího přiznání. Posledním dnem pro podání daňového přiznání je 31. leden 2024 a pro poplatníky nemusí být jednoduché za krátký čas vyhodnotit, zda ze změn plyne povinnost podat na rok 2024 daňové přiznání, nebo zda postačí, že správce daně před květnovým termínem úhrady daně bude poplatníka informovat o nové výši daňové povinnosti.

Podnikající i nepodnikající subjekty s pravomocným povolení na budoucí zdanitelnou stavbu, by neměly přehlédnout nové vymezení stavebního pozemku. Ten vzniká ve výměře budoucí zdanitelné stavby, a to i na parcele s již existující jinou zdanitelnou stavbou (to předchozí právní úprava vylučovala). S touto změnou bude spojena povinnost podat daňové přiznání.

Pro podnikatele je důležitá změna vymezení „zpevněné plochy“. Zpevněná plocha již není omezena pouze na pozemek zapsaný v katastru nemovitostí jako „zastavěná plocha a nádvoří“ nebo jako „ostatní plocha“. Nově jsou totiž zpevněnou plochou pozemek či jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy bazénu, nádrže nebo vlečky, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou. I s touto změnou se pojí povinnost podat daňové přiznání.

Rovněž došlo k rozšíření počtu případů, kdy je poplatníkem daně uživatel, nájemce nebo pachtýř nemovité věci. Jako příklad lze uvést nemovité věci, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stane-li se uživatel, nájemce či pachtýř nově poplatníkem daně, bude povinen podat daňové přiznání.

Zásadní změnou prošla i úprava garáží či objektů určených pro rodinnou rekreaci. Tyto zdanitelné stavby jsou nově vázány na způsob využití zapsaný v katastru nemovitostí. Pokud byly doposud zdaňovány odlišně od nové úpravy, bude třeba podat daňové přiznání.

V případě, že ve Vaší obci došlo v průběhu roku 2023 přijetím obecně závazné vyhlášky ke změně místního koeficientu, není tato změna sama o sobě důvodem pro podání nového daňového přiznání. Přepočet daně je povinen provést správce daně.

V následujícím roce se pak bude nutné seznámit s dalšími schválenými změnami s odloženou účinností. Zároveň půjde o první období, kdy výši daně může ovlivnit tzv. inflační koeficient.

Nevíte si rady s daňovým přiznáním? Obraťte se na nás, rádi Vám pomůžeme.

Dnem 1. 1. 2024 (s výjimkou některých ze svých ustanovení) své účinnosti nabývá zákon, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn pod č. 321/2023 Sb.

Kromě zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je současně novelizován rovněž zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o důchodovém pojištění, zákon o nemocenském pojištění a zákoník práce. Níže přinášíme přehled některých zaváděných novinek.

Mezi hlavní změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení patří zejména zavedení možnosti podat žádost o důchod, resp. o změnu výše důchodu, online, úprava splatnosti důchodu a jejich valorizace, stanovení postupu uplatnění práva dědiců na vstup do řízení o dávku důchodového pojištění v případě, že o dávce nebylo pravomocně rozhodnuto před smrtí oprávněného, a postupu vypořádání přeplatku na důchodových dávkách v dědickém řízení či stanovení postupu při úhradě náhrady mzdy nebo platu za pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upřesňuje podmínky poskytování slevy na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance nebo stanovení výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v případě, že bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách.

V zákoně o důchodovém pojištění se mění podmínky pobírání rodičovského příspěvku u osob samostatně výdělečně činných, zjednodušuje se způsob stanovení vyloučených dob tak, aby platil stejný režim bez ohledu na to, zda se jedná o dřívější (před rokem 1996) nebo současné vyloučené doby nebo se stanoví postup vrácení důchodů v případě úmrtí oprávněných příjemců důchodů.

Pokud jde o zákon o nemocenském pojištění, v naprosté většině případů se jedná o upřesnění znění některých ustanovení, které se potýkaly s výkladovými problémy, či o opravy nepřesností v textu zákona.

Do zákoníku práce je pak doplněno ustanovení upravující pracovní volno související s akcí pro děti a mládež.

Upozorňujeme, že se jedná pouze o základní přehled některých zaváděných změn, pro komplexní pojetí problematiky prosíme nahlédněte do znění zákona.

Potřebujete poradit v oblasti sociálního zabezpečení? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Od 1. ledna 2024 bude v zákoně o daních z příjmů znovu zaveden koncept vozidel s omezenou vstupní cenou, jako tomu bylo v letech 2003 -2007.

Bez ohledu na skutečnou pořizovací cenu vozidla kategorie M1 bude nově možné formou odpisů, případně ve splátkách finančního leasingu, promítnout do nákladů jen částku do 2 mil. Kč. Částka přesahující bude účtováno jako náklad neovlivňující základ daně. Výjimkou budou jen sanitní a pohřební vozidla, vozidla koncesované taxislužby a automobily, jejichž vlastník je poskytuje jako předmět finančního leasingu.

S omezením vstupní ceny úzce souvisí i omezení odpočtu DPH při pořízení takových vozidel (vyjma výše uvedené výjimky). Maximální možný odpočet DPH tak bude ve výši 420 000 Kč (21 % z 2 000 000 Kč).

Zaměstnancům, kteří mohou používat firemní vozidlo i pro soukromé účely, je navyšována hrubá mzda s dopady na daň z příjmů a odvody do sytému zdravotního a sociálního pojištění o 1 % z pořizovací ceny včetně DPH tohoto vozidla, u nízkoemisních aut bylo toto procento sníženo již loni na 0,5 % a od 1. 1. 2024 dojde u bezemisních vozidel, tedy těch na čistě elektrický nebo vodíkový pohon, k dalšímu snížení na 0,25 %.

Potřebujete poradit v oblasti daňového práva? Neváhejte nás kontaktovat!

Milostivé léto 2023 navazuje na akce totožného charakteru (Milostivé léto I a II), které probíhaly v letech 2021 a 2022, a umožňuje i nyní, již potřetí, fyzickým osobám v exekuci vyhnout se dlužným úrokům a nákladům exekuce. Tentokrát se však Milostivé léto 2023 zaměřuje na tzv. správní exekuce. Milostivé léto 2023 je upraveno zákonem č. 181/2023 Sb., o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů, a zákonem č. 182/2023 Sb., o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Jedná o tříměsíční oddlužovací akci, která probíhá v období od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023.

Daňové milostivé léto 2023
Daňové milostivé léto 2023 se týká pouze příslušenství dluhů a bagatelních dluhů vzniklých do 30. 9. 2022. Na dluhy vzniklé po tomto datu se možnost odpuštění nevztahuje. Rovněž se možnost oddlužení netýká cla a jeho příslušenství. Daňové milostivé léto 2023 má dvě formy. První se týká mimořádného zániku určeného příslušenství daně odpuštěním, druhá se týká mimořádného zániku některých nedoplatků na dani a na příslušenství daně. Určené příslušenství daně zaniká odpuštěním, pokud dlužník požádal během rozhodného období (1. 7. 2023 – 30. 11. 2023) o jeho odpuštění a došlo k úplnému uhrazení rozhodného nedoplatku (nedoplatek na dani nebo na příslušenství daně fyzické osoby, který vznikl do 30. 9. 2022 a je, popřípadě byl, evidován u správce daně do 30. 9. 2022), se kterým toto příslušenství souvisí, do 30. 11. 2023. K odpuštění příslušenství daně tedy nedochází automaticky s úhradou dlužné částky, ale je o něj nutné požádat. Pro žádost není stanoven žádný konkrétní formulář či vzor. Tato žádost by však měla vždy obsahovat obecné údaje, tj. kdo žádost podává (identifikační údaje žadatele), komu je žádost určena (identifikace správního orgánu), čeho se týká (identifikace daně a příslušenství) a o co dlužník žádá (odpuštění příslušenství konkrétní daně).
Novinkou Milostivého léta 2023 je možnost domluvit se na úhradě formou splátek. V případě splátkového režimu je poté nedoplatek rozložen do 12 po sobě jdoucích měsíčních splátek, kdy první splátka musí být provedena a současně připsána na účet do 30. 11. 2023. Splatnost dalších plateb je vždy poslední den příslušného měsíce (pokud je poslední den sobota, neděle nebo svátek, tak nejbližší následující pracovní den). Současně je kdykoli možné uhradit splátky dříve nebo zaplatit celou jistinu.

Pojistné milostivé léto
Pojistné milostivé léto 2023 se týká dluhů vůči České správě sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), které jsou vymáhány v rámci tzv. správní exekuce. Při splnění podmínek bude dlužníkům odpuštěno penále z pojistného a exekuční náklady, které ČSSZ vznikly v souvislosti s vymáháním dluhů. Stejně jako u daňového milostivého léta 2023 i v rámci pojistného milostivého léta lze zaplatit dlužné pojistné ve splátkách, konkrétně ve splátkách lze zaplatit dlužné pojistné, které je ke dni podání oznámení vyšší než 5000 Kč a jehož placení není povoleno ve splátkách podle zákona č. 589/1992 Sb. a které není vymáháno prostřednictvím soudního exekutora.

Potřebujete poradit či pomoci s přípravou příslušných žádostí? Neváhejte se na nás obrátit.

Zákoník práce doznal po mnoha letech velkých změn, které se dotknou řady oblastí pracovního života. Účinnost novely by měla nastat 1. října 2023.

Jedná se o rozsáhlou novelu, proto níže představujeme pouze některé z nejdůležitějších změn, které nová právní úprava v oblasti pracovního práva přináší:

- Příplatky za práci přesčas u dohod - Lidé pracující na dohodu (dohodu o provedení práce/dohodu o pracovní činnosti) budou mít nově nárok na příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o víkendu.
- Přechod na zaměstnání v pracovním poměru - Novela zavádí možnost zaměstnance, jenž pracoval pro zaměstnavatele na některou z dohod alespoň 180 dní v předchozích dvanácti měsících, písemně požádat o přechod na zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je pak povinen mu do jednoho měsíce poskytnout písemnou odpověď s odůvodněním, přičemž není povinen žádosti vyhovět.
- Odůvodnění výpovědi - Dohodu bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu nebo z libovolného důvodu. V některých případech však bude zaměstnanec moci požádat o písemné odůvodnění výpovědi a zaměstnavatel mu bude muset vyhovět.
- Volno z důvodu překážek v práci - Novým nárokem dohodářů bude také volno z důvodu všech přípustných překážek v práci na straně zaměstnance, náhrada odměny jim však příslušet nebude, ledaže se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou jinak.
- Rozvrh pracovní doby – Zaměstnavatel musí dohodářům předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance, nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
- Dovolená v dohodách - Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění podmínek stanovených v zákoníku práce vznikne právo na dovolenou. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu považuje u zaměstnanců pracujících na DPČ a DPP týdenní pracovní doba v délce 20 hodin. Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů) a zaměstnanec musí odpracovat alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce.
- Délka dovolené - Za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolená v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Tato úprava bude účinná od 1.1.2024.
- Úprava práv rodičů - Lidé s dětmi do devíti let či pečující o blízké budou mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby, pokud o to požádají. Zamítnutí jim zaměstnavatel bude muset věrohodně zdůvodnit. Těhotným ženám či rodičům dětí do jednoho roku nebude možné nařídit práci přesčas.
- Nové informační povinnosti – Zaměstnavatel bude mít nově rozsáhlejší povinnost informovat zaměstnance o určitých skutečnostech, které souvisejí s obsahem pracovního poměru, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku, případně o změnách obsahu pracovního poměru nejpozději v den účinnosti těchto změn. Některé informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
- Nová pravidla pro práci na dálku – Předpokladem pro práci na dálku bude písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Výjimkou je situace, kdy bude písemně nařízena, což bude možné na základě opatření orgánu veřejné moci na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé.
- Úhrada nákladů při práci na dálku - Povinnost hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce na dálku a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod., vznikne zaměstnavateli tehdy, jestliže se se zaměstnancem na tom dohodne. Zaměstnavatel tyto náklady nahradí buď ve výši, kterou zaměstnanec náležitě prokázal, nebo paušální částkou, pokud se tak strany dohodly nebo pokud to stanoví vnitřní předpis. Zaměstnavatel se zaměstnancem si nicméně mohou také předem písemně sjednat, že náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku zaměstnanci nepřísluší.
- Přesčasy ve zdravotnictví - Nový § 93a zákoníku práce umožňuje lékařům, zubním lékařům, farmaceutům a zdravotnickým pracovníkům nelékařského zdravotnického povolání dohodnout si písemně se zaměstnavatelem další práci přesčas výše do průměrné výše 8 hodin týdně, u zaměstnanců zdravotnické záchranné služby do průměrné výše 12 hodin týdně. Tato „navíc“ práce přesčas může být dohodnuta na období 26, nebo kolektivní smlouvou až na 52 týdnů po sobě jdoucích. K další dohodnuté práci přesčas nemůže být zaměstnanec nucen a nesmí být vystaven jakékoli újmě, odmítne-li ji vykonávat. Zaměstnavatel je rovněž povinen vést aktuální seznam všech svých zaměstnanců vykonávajících další dohodnutou práci přesčas.

Jak bylo uvedeno výše, jedná se pouze o stručné shrnutí některých z nejpodstatnějších změn, k podrobnému prostudování doporučujeme nahlédnout do samotné novely.

Potřebujete poradit s praktickými dopady změn zákoníku práce nebo v celé oblasti pracovního práva? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

V návaznosti na nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie (SDEU), který přišel s novým výkladem směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby, byla do chystané novely zákoníku práce zapracována i změna týkající se rozvrhování směn a odpočinku. SDEU dovodil, že denní odpočinek není součástí týdenního odpočinku, ale musí se k němu přičíst, což platí i v případě, že členský stát poskytuje delší dobu týdenního odpočinku, než vyžaduje unijní právo. Český zákoník práce však s tímto výkladem dosud nepočítá nepočítá.

V rámci právě projednávané velké novely zákoníku práce byl v Poslanecké sněmovně přidán pozměňovací návrh, který mění ustanovení o týdenním odpočinku tak, že se délka týdenního odpočinku zkracuje na 24 hodin a je k ní potřeba přičíst 11hodinový denní odpočinek. Pravidlo týdenního odpočinku v délce 35 hodin tak zůstává zachováno. Pokud bude legislativní proces dokončen podle předpokladů, změna by měla být účinná nejspíše od 1. ledna 2024.

Další závěr SDEU týkající se doby odpočinku však do chystané novely zapracován nebyl. SDEU v rozsudku rovněž dovodil, že zaměstnanci přísluší denní odpočinek bez ohledu na to, zda po poslední směně bude následovat další výkon práce. To znamená, že odpočinek náleží zaměstnanci i v případě, kdy bude například po skončení směny čerpat dovolenou. Ačkoliv tato úprava patrně nebude v novele zákoníku práce zohledněna, měli by se jí zaměstnavatelé řídit. Otázkou však zůstává, jak se k této problematice postaví české soudy v rozhodovací praxi a zda tedy budou současnou právní úpravu vykládat v souladu s nejnovější judikaturou SDEU.

Dnem 5. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 148/2023 Sb. zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který má nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2024. Tento zákon především upravuje působnost správních orgánů a jejich postup při vydávání jednotného environmentálního stanoviska za účelem zajištění veřejného zájmu na ochraně životního prostředí jako celku a přispění k udržitelnému rozvoji při rozhodování v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona nebo navazujícím řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Předpis tak představuje procesní integraci v oblasti ochrany životního prostředí, jelikož nově zavádí jednotné stanovisko ve formě závazného stanoviska, a to pro záměry povolované podle stavebního zákona. Toto závazné stanovisko bude nahrazovat správní úkony obsažené doposud v několika různých zákonech z oblasti životního prostředí.

V souvislosti s přijetí zákona o jednotném enviromentálním stanovisku pak bylo rovněž novelizováno hned několik dalších zákonů na úseku ochrany životního prostředí.

Potřebujete poradit v oblasti stavebního práva či správního práva? Neváhejte se na nás obrátit!